V mnoha internetových debatách, zvláště těch méně odborných, slýcháváme názor, že rostlinné suroviny bohaté na sacharidy do krmiv pro psy nepatří. Častým argumentem zastánců této teorie je, že pokud sacharidy nenajdeme na seznamu nezbytně nutných živin, které musí být obsaženy v kompletním krmivu, organismus je zřejmě nepotřebuje a v krmivu jsou tím pádem navíc. Dnešní doba má ráda rychlá a jasná řešení, ale jak víme, zákonitosti přírody jsou více spletité. Jak je to tedy se sacharidy v krmivu a jejich metabolismem? V tomto článku bychom chtěli objasnit roli sacharidů a ukázat, že pravda je někde uprostřed.
Sacharidů je celá řada, ale to co nás z pohledu krmiv nejvíce zajímá je škrob. Rostliny ho ukládají v obilkách (pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, proso) nebo v hlízách (brambory, maniok, batáty) jako zásobárnu energie, která umožní překonat počáteční období, když začne růst nová rostlinka. Není žádným tajemstvím, že soudobá suchá komerční krmiva pro psy a kočky obsahují cca 30 – 60% rostlinné hmoty, z níž je převážná většina zastoupena právě škrobem. Škrob je polysacharid - velká molekula složená z mnoha desítek tisíc jednotek glukózy. V rostlinách je uložen ve formě škrobových zrn, která mají krystalickou strukturu a druhově specifickou velikost a stravitelnost. Velikost škrobových zrn rýže je pouhých 5 µm a i díky tomu je rýže považována za jednu z nejlépe stravitelných obilovin. Škrobová zrna pšenice, ječmenu a kukuřice jsou cca 3-4 x větší a bramboru cca až 6x větší.
Zdroj FOTO: chestofbooks.com
Všichni výrobci krmiv a zvláště těch extrudovaných, si pokládají stejnou otázku – „co použít, aby výrobek držel pohromadě?" A nejčastější odpovědí je některá ze škrobnatých rostlinných surovin – např. pšenice, kukuřice, ječmen, oves, rýže, nově i brambory nebo tapioka. Škrob se během výroby působením vody a tepla mění – želatinizuje a stává se oním lepidlem, které umožní zbytku receptury udržet požadovaný tvar. Surový škrob je pro psa téměř nestravitelný, ale díky jemnému šrotování surovin a správně provedenému procesu extruze se výrazně zvyšuje jeho stravitelnost až k úrovni 100%. Ale tím hlavním důvodem, proč se škrobnaté sacharidy v krmivech používají, není tato jejich technologická role, ale to, že jsou zdrojem glukózy – tedy energie pro organismus. Dále, při přeměně na energii jsou pro tělo zdrojem tepla a v neposlední řadě mohou být použity jako stavební jednotky některých dalších živin.
Zdroj FOTO: foodnetworksolution.com
Extruzí upravený škrob je v tenkém střevě enzymaticky štěpen až na jednotlivé molekuly glukózy, které jsou přenášeny přes střevní stěnu do krve a dále do jater. Tam se zapojují do dalších metabolických procesů. Glukóza totiž není látka tělu neznámá, ba právě naopak. Je to základní energetické „platidlo" se kterým se uvnitř organismu čile obchoduje. A protože je v metabolismu tak důležitá, nespoléhá se tělo jenom na její příjem z potravy, ale má vytvořeny vlastní mechanismy, s jejichž pomocí dokáže glukózu tvořit z jiných látek, např. z bílkovin nebo tuků. Tento proces se odborně nazývá glukoneogeneze. Znamená to, že pokud je v krmivu obsažena část sacharidů, které mohou být použity jako zdroj energie, je zároveň ušetřena část bílkovin, která by jinak byla v procesu glukoneogeneze na energii přeměněna. Toto zjištění má i ekonomický dosah, protože zdroje sacharidů jsou levnější než zdroje bílkovin.
Škrob je polysacharid, který je tvořen amylasou a amylopektinem. Vyskytuje se v buňkách rostlin ve formě škrobových zrn.
Zdroj FOTO: polysac3db.cermav.cnrs.fr
Z literatury je známo, že všichni živočichové, psa a kočku nevyjímaje, mají metabolickou potřebu glukózy. Tato potřeba může být naplněna jednak syntézou uvnitř organismu (glukoneogeneze) nebo z potravy ve formě sacharidů – nejčastěji škrobu. Je také možné tvrdit, že zvířeti nezáleží na původu škrobu, protože jeho finálním produktem je vždy molekula glukózy. Zde je dobré si uvědomit, že to, co je v deklaracích některých výrobků nazýváno zeleninou (brambory) je vlastně pro tělo psa stejným zdrojem glukózy jako např. obiloviny.
Z výše uvedeného je patrné, že určité množství sacharidů má v krmivu své opodstatnění a že právě rýže může být z důvodu stravitelnosti tou správnou volbou. Proto na rýži vsadila i Nativia ve svých výrobcích. Existují ale ještě další důvody, které hovoří v její prospěch. Rýže neobsahuje gluten nebo lepek, které jsou téměř všudypřítomný v tradičních obilných krmivech a stále více zvířat na ně reaguje alergicky. Rýže obsahuje jen malé množství bílkovin (cca 8%), ale jejich aminokyselinový profil je na rostlinnou bílkovinu velmi dobrý a na žebříčku biologické hodnoty bílkovin se dostává velmi vysoko, až do společnosti bílkovin živočišných. O pár bodů dokonce překonává i hovězí bílkovinu. Důkazem toho může být fakt, že velká část světové populace lidí je závislá se svojí denní potřebou bílkovin právě na rýži.
Zdroj: R. Patton; Ruined by Excess, Perfected by Lack: The Paradox of Pet Nutrition Paperback (2011)
Za tým Nativia, Ing. Jan Jirásek
