V mikrosvětě trávicího traktu našich psů se odehrávají neuvěřitelné pochody, jejichž nedílnou a velmi důležitou součástí je střevní mikroflóra tj. populace mikroorganismů, hlavně bakterií, které jsou v této části těla „doma“. Bakterie najdeme na nejrůznějších místech na povrchu i uvnitř těla. Jsou to jednobuněčné organismy a odhaduje se, že jejich počet až desetinásobně převyšuje počet buněk tvořících tělo samotného hostitele. Z tohoto počtu, pohybujícího se v bilionech kusů, se jich převážná většina (asi 95%) vyskytuje právě ve střevě.

V posledních letech přibývá výsledků výzkumů z tohoto úžasného mikrosvěta, které přepisují dosavadní znalosti a vnášejí nové světlo do celé této oblasti bádání. Odhalují nové souvislosti, které by nás dříve ani nenapadly. Např. to, že skladba střevní mikroflóry může ovlivňovat i takové věci jako obezitu, snižovat hladinu cholesterolu, ovlivňovat náladu nebo být příčinou zánětlivých onemocnění střev. Hlavně se ale mění jejich celkové vnímání.  Až do nedávné doby byly bakterie zmiňovány zejména v souvislosti s nemocemi a byly tak vnímány vesměs negativně. S tím souvisela snaha o dokonalou čistotu prostředí kolem nás. Dnes víme, že převážná většina bakterií neškodí a některé jsou dokonce i zdraví prospěšné. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by těžké tuto přesilu přežít (uvádí se, že v jednom gramu stolice je více bakterií než lidí na celé zeměkouli).

Přesný počet bakteriálních druhů v trávicím traktu zůstává nejasný, částečně kvůli obtížnému zachycení komplexnosti tohoto rozmanitého ekosystému. Nedávné studie odhalily přibližně 200 bakteriálních kmenů v psím jejunu a odhaduje se, že celé psí střevo obsahuje několik stovek až tisíc bakteriálních fylotypů, které jsou mnohdy tak odlišné, jako zvířata v ZOO. Ne všechny fylotypy jsou ale zastoupeny stejně. Podle Bauera a Suchodolského, tvoří kmeny Firmicutes, Bacteroidetes, Proteobacteria, Actinobacteria, Spirochaetes a Fusobacteria téměř 99% všech obyvatel střeva u psů a koček.

Jednoduše lze střevní bakterie rozdělit na dobré a špatné. Je důležité uvést, že svému hostiteli neujídají z jeho koláče a nepřipravují ho o stravu. U zdravého jedince se vyskytují převážně v místech, kde už ke vstřebávání živin do těla nedochází tj. v tlustém střevě a směrem k jeho konci jich přibývá. Skladba mikrobiální populace není u všech psů stejná, jak se dříve myslelo. Existují velké rozdíly dané jedincem, prostředím a hlavně stravou, kterou pes konzumuje.

Žádoucí střevní mikroflóra hraje zásadní roli ve zdraví hostitele. Působí jako obranná bariéra proti napadení patogeny, účinně pomáhá při trávení a využívání energie z potravy. Poskytuje nutriční podporu enterocytům a stimuluje vývoj imunitního systému. Může chránit hostitele před napadením patogenními mikroorganismy prostřednictvím mechanismu "kolonizačního odporu". Což představuje konkurenční stav, kde mikroby soutěží o kyslík, živiny a vazebná místa k uchycení na sliznici a tím vytváří fyziologicky omezující prostředí pro nerezidentní druhy bakterií. K tomuto boji používají jednoduchých prostředků - produkují antimikrobiální látky, sirovodík nebo mění pH ve střevě.

Mikroflóra má schopnost fermentovat složité sacharidy, zahrnující škrob a různé druhy vlákniny (celulózu, pektiny a fruktany) a tím vytvářet mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které poskytují energii pro metabolismus bakterií, ale také pro růst epiteliálních buněk. Fyziologické hladiny těchto mastných kyselin rovněž stimulují intestinální motilitu, čímž zdůrazňují důležitost mikrobiálních fermentačních produktů na zdraví hostitele. Další důkazy o pozitivním vlivu střevní mikroflóry najdeme v laboratorních studiích provedených na zvířatech prostých bakterií. Thompson a kol. ve svých pokusech zjistili, že psi chovaní ve sterilních podmínkách bez střevní mikroflóry mají menší výšku střevních klků spolu s redukcí v oblasti lamina propria a celkově menší slizniční plochu. Vykazují nedostatečně vyvinutý lymfatický systém a mají nižší hladiny imunoglobulinů.

Protože správná rovnováha mikrobiální populace hraje velkou roli v celkovém zdravotním stavu psů a koček, obsahují dnes některá lepší krmiva doplňky, které umí efektivně pomáhat té dobré části mikrobiální populace psího střeva. Jsou to jednak probiotika – Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jsou definovány jako živé mikroorganismy, které při podávání v přiměřeném množství přinášejí zdravotní benefit svým hostitelům. Do krmiv jsou aplikovány jako sušené zárodky bakterií mléčného kvašení, které se po průchodu do střeva aktivují, začínají se tam množit a tak vytváří prostředí vhodné pro dobré mikroorganismy. Mohou být použity k manipulaci střevní mikroflóry do příznivější rovnováhy. To je obzvláště užitečné, pokud je v trávicím traktu zjištěna nějaká forma dysbiózy, např. po antibiotické léčbě. Z výše uvedeného vyplývá, že ideálním probiotickým doplňkem by byl koktejl mnoha druhů mikroorganismů. Ale v reálném prostředí Evropské Unie lze použít pouze schválené a registrované druhy. Pro psy a kočky bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Jejich efekt proto není možné nadhodnocovat - asi jako když přidáte jedny housle do symfonického orchestru. Jedním ze schválených probiotik je Enterococcus faecium (NCIMB 10415), který využíváme i v krmivech Nativia. V mnoha studiích o této konkrétní bakterii, z nichž mnohé jsou zmiňovány i v povolovacím protokolu Evropské Unie, jsou popsány pozitivní účinky ve smyslu potlačení výskytu bakterií rodů Clostridium a Escherichia coli v trávicím traktu sledovaných jedinců. Další kapitolu ve využití této bakterie ve výživě psů otevřeli v roce 2003 Benyacoub a kol., kteří prokázali její vliv na posílení specifické imunity u štěnat.

Druhým typem doplňků jsou prebiotika – selektivně fermentovatelná složka krmiva (balastní rostlinné látky), která umožňuje specifické změny ve složení nebo aktivitě střevní mikroflóry s pozitivním vlivem na zdraví. Je to zdroj potravy, který je přednostně vybírán prospěšnými bakteriemi v trávicím traktu, např. rody Lactobacilus a Bifidobacterium. Aby mohla dobře fungovat, musí odolávat degradaci žaludeční kyselinou, savčím trávicím enzymům a hydrolýze. Fermentace prebiotik střevními bakteriemi má za následek produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je acetát, propionát a butyrát, a zároveň podporu růstu některých bakteriálních druhů. Podle Adogona a kol. mohou prebiotika také hrát přímou roli v hostitelské obraně a imunomodulaci. Prebiotika nejsou zdaleka tak dobře prozkoumána  jako probiotika. Naproti tomu jsou mnohem schopnější obstát v každodenním životě než probiotika. Stačí jim pouze jeden snadno splnitelný předpoklad – někde ve střevě musí být dobré bakterie. Nejčastěji se setkáváme s prebiotiky ve formě oligosacharidů jednoduchých cukrů – manózy, galaktózy nebo fruktózy (MOS, GOS a FOS). A právě posledně jmenované FOS, např. inulín z čekanky, se ve složení krmiv pro psy a kočky objevují již téměř pravidelně. Pozitivní vliv FOS na zdraví trávicího traktu byl prokázán již v mnoha studiích.

Jednoduchá rada na závěr by mohla znít: krmme dobře dobré bakterie a mikrosvět střeva bude ve správné rovnováze.

Za tým Nativia
Ing. Jan Jirásek