Z pohledu výživy, ale i další péče, by se dalo říci, že období dospělosti je tím nejjednodušším a nejméně náročným. Samozřejmě pokud mluvíme o zvířeti, které je zdravé a není alergické na žádné složky potravy. Takových jedinců sice postupně ubývá, ale stále je jich většina. Těm pak stačí zajistit množství kompletního krmiva, které v sušině odpovídá cca 2% jejich tělesné hmotnosti a k tomu dostatek čerstvé pitné vody. Tak jednoduché to může být. Chovatelská realita ale bývá mnohem složitější. Dokud je pes štěnětem, dodržuje většina chovatelů rady a doporučení, která dostali při jeho pořízení. Více nebo méně si uvědomují, že to, co by v tomto věku pokazili, se v dospělosti složitě napravuje, a někdy to ani napravit nelze. Říkáme si, že u dospělého psa už přece není co pokazit. A vrhneme se do víru nástrah, který nám dnešní svět připravuje.

Když se rozhodnete, že začnete svého psa krmit jako dospělého a v tu chvíli ještě nebarfujete, první volba, kterou musíte udělat je, jaký typ stravy zvolit? Připravovat mu jídlo sám doma nebo sáhnout po komerčně připravovaných krmivech. Obě cesty mají řady svých příznivců i odpůrců a myslím si, že obě mohou stejně úspěšně vést k cíli. V prvním případě budete častějším zákazníkem v řeznictví a v ovoci a zelenině, v druhém případě pak v obchodech typu zverimex, ať už v kamenných či těch virtuálních. Zatím stále podle statistik volí většina chovatelů pohodlnější variantu a stávají se zákazníky zverimexů. Tím ale rozhodování zdaleka nekončí. I na poli komerčních krmiv je celá řada možností. Krmiva levná, dražší a hodně drahá. Krmiva mokrá (např. konzervy) a suchá. V suchých pak extrudovaná, pečená, lisovaná či poloměkká. A každé je zaručeně to nejlepší, protože … I tady jste se nějak rozhodli, ale čeká na vás další záludnost. Krmiva jsou nabízena podle velikosti plemen – malá, střední, velká, obří. Má to přece svoji logiku, protože … Pro mě je pochopitelným argumentem velikost granulí, jinak si myslím, že to celé není nutné. Jestli jste si nevybrali doteď, jsou tu další regály a v nich krmiva šitá na míru přímo pro vaše plemeno, protože …. Absolvovat toto všechno rozhodování s dobrým pocitem, že jsem si správně a zodpovědně vybral to nejlepší pro svého psa, vyžaduje věnovat tomu mnoho hodin času. Takže většina chovatelů se nakonec rozhodne pro „něco“ na „něčí“ dobrou radu.

12180830 Nativia FB obrazek 851x351 psi sporty cervenec

12180830 Nativia FB obrazek 851x351 psi sporty cervenec

Tím se dostávám k tomu, co vnímám jako největší problém dnešní doby v chovu dospělých psů – k problému nadbytku. Jednak je to nadbytek možností výběru - tzn., že když vám někdo něco doporučí, protože mu to funguje, nemusí to fungovat zrovna u vašeho psa. Musíte hledat dál a krmivo změnit. Někteří chovatelé dokonce praktikují metodu trvalé změny, a když dokrmí pytel, vždy změní krmivo. Z pohledu psa jde o nelogickou záležitost. Je třeba si uvědomit, že známkou zvládnutého přechodu na nové krmivo není jen dobrá „konzistence výkalů“po pár dnech. Je tu ještě pohled na buněčné úrovni. Mluvíme o tzv. adaptaci na dané krmivo – jak mnoho živin tělo z potravy vstřebá a využije. A kdy je to už optimální. Zde se již pohybujeme v horizontu týdnů, zvláště jde-li o velké změny v proporcích tuků a sacharidů. Nové stravě se musí plně přizpůsobit také enzymy štěpící jednotlivé její složky. A protože z těchto reakcí vznikají i jiné meziprodukty, musí dojít i k úpravě dalších metabolických pochodů. Zkrátka, aby tělo využilo maximum z nové stravy, potřebuje k dokonalé adaptaci minimálně 4 až 6 týdnů. I proto si myslím, že není dobré následovat rady mnoha internetových „rádců“, kteří s klidem doporučují střídat krmivo vždy, když dokrmíte pytel kvůli tomu, aby pes nejedl monotónně. Tělo takového zvířete je vlastně ve stavu permanentního ladění, ale optimálního stavu nikdy nemůže dosáhnout, protože když už je téměř naladěno, přijde další změna

Druhá část problému nadbytku se týká nadbytku přijímané stravy, resp. nadbytku energie přijímané ve stravě. Nikdy dříve nebylo pro psy tak jednoduché získat svoji kořist, jako dnes. Stačí se zvednout ze země a dojít k misce se žrádlem. Zvlášť výrazné je to, pokud zákazník přistoupí na tzv. „vlčí hru“, kterou prosazují mnozí výrobci a začne psa krmit jako vlka – energeticky bohatým krmivem s vysokým obsahem tuku. Pokud tělo vydává méně energie, než přijímá, zná jen jedinou cestu, jak s ní naložit – uloží ji ve formě tukových zásob. Pokud tento stav trvá déle, můžeme mluvit o obezitě. Řešení je pak možné hledat na obou stranách rovnice – snížit příjem energie, nebo zvýšit její výdej = více pohybu.

Doporučení na závěr by mohlo znít: méně experimentů s krmivy a více pohybu s vaším dospělým psem. Ideální formou pohybu může být třeba canicross, kde se musí hýbat pes i jeho pán. Proto je naše značka Nativia již několik let generálním partnerem seriálu canicrossových závodů Nativia Chaallenge, které každým rokem lámou účastnické rekordy.

Za tým Nativia
Ing. Jan Jirásek