Většina psí populace má zatím to štěstí, že může jíst téměř cokoliv a jejich majitelé nemusí řešit, čím krmit. Na druhé straně jsou potom ti, kteří to řešit musí a o to větší starost s výběrem krmiva mají. Často pak slýcháme větu: náš pes je alergický na …. a tato věta končí vyjmenováním celé škály různých surovin. Naštěstí to tak hrozné není, protože exaktní vědecká zjištění říkají, že skutečný počet alergiků se v populaci pohybuje v jednotkách procent. Ty zbývající případy jdou na vrub tzv. intolerancí určité složky potravy, kdy tělu chybí specifické „nástroje“, důležité k jejímu správnému zpracování.
Notoricky známý je příklad neschopnosti trávit mléko u některých dospělých (platí pro lidi i psy), která se projevuje průjmy. Příčinou je nedostatek enzymu, který umožňuje štěpení mléčného cukru. Pokud ale stejná osoba nebo zvíře sní jogurt, kde se o rozštěpení mléčného cukru postaraly mikroorganismy, průjem se nekoná. Tzn., že v případě intolerance může i pouhá změna způsobu zpracování problematické suroviny znamenat pomoc a zlepšení stavu a není nezbytně nutné ji absolutně vyřazovat z jídelníčku. V mnoha případech lze takto vysvětlit např. pozitivní výsledky při přechodu na BARF. Naproti tomu, je-li určitá surovina prokazatelným alergenem, je jedinou možností nápravy trvale ji odstranit z jídelníčku. A tady ani přechod na BARF nepomůže. Laicky se dá říci, že projevy intolerance jsou patrné už při prvním kontaktu s problematickou surovinou, zatímco k vytvoření alergie je potřeba kontakt delší a opakovaný.
Jak vypadají následky alergických reakcí, si dokážeme vzpomenout asi všichni: vypadávání srsti; změny na kůži – zarudlá místa, puchýřky, svědění; výtoky z očí; záněty uší a v případě potravních alergií i trávicí problémy, zvracení a průjem. Co je ale na jejich začátku? A jak je možné, že krmivo, které pes dlouhou dobu akceptoval, najednou způsobuje problémy? U potravních alergií se jedná o neadekvátní reakci imunitního systému na běžně se vyskytující bílkovinné molekuly obsažené ve stravě, které tělo znenadání začne považovat za nebezpečné a začne se jim bránit. Nutno říci, že s přijímanou potravou se do trávicího systému může dostávat celá řada nebezpečných látek i mikroorganismů a tělo proto má připravenou řadu obranných mechanismů a bariér. Tenké střevo, kde dochází ke vstřebávání většiny živin z potravy, je zároveň místem, kde je riziko střetu vnějšího světa a vnitřního prostředí těla nejintenzivnější. Proto je také někdy nazýváno největším imunitním orgánem těla. Za normálního stavu je nemyslitelné, aby jakákoliv bílkovinná molekula prošla přes střevní stěnu. Musí být nejprve rozložena na prvočinitele – aminokyseliny a teprve ty jsou vstřebávány a mohou projít přes střevní stěnu až do krve. Je to podobné jako když máme sítě na oknech, aby nás chránily před komáry. Dokud je síť neporušená, nemá komár šanci dostat se dovnitř, protože je příliš veliký. Ale jakmile je v síti díra, je zle. Ve výjimečných případech, jakým je třeba zánět tenkého střeva, se může stát, že se ve střevní stěně mohou vytvořit podobné „díry“. Pokud zánět trvá dost dlouho a díra se zvětší tak, že jí projde celá molekula bílkoviny, je to špatné. Je to značně zjednodušeno, protože alergie jsou onemocnění, která ovlivňuje celá řada faktorů. V každém případě je problém vždy na straně konkrétního jedince, ne na straně určité suroviny. Proto je také velmi nepravděpodobné, že se objeví alergie na krmivo, které váš pes nikdy nejedl.
Jedinci postižení alergií musí alergen trvale vyloučit ze své stravy, proto jsou jim na trhu s krmivy nabízena tzv. hypoalergenní krmiva. Českým ekvivalentem by mohlo být – nízkoalergenní krmiva. Jejich charakteristikou by mělo být, že obsahují redukovaný počet relativně málo používaných zdrojů bílkovin v přiměřeném množství a s vysokou stravitelností. Je ale dobré mít na paměti, že se v žádném případě nejedná o zázračný všelék na všechny problémy. Tyto hypoalergenní diety nelze přeceňovat. Krmivo, které je pro někoho hypoalergenní, může u jiného zvířete alergie vyvolávat a naopak. Základem úspěchu je vědět, co alergii způsobuje a tomu se při nákupu krmiva vyhnout. Vyšší kategorii kvalitativní i cenovou představují hypoalergenní veterinární diety, kde jsou použity pouze vysoce hydrolyzované bílkoviny. Bylo zjištěno a praxí ověřeno, že typická velikost potravních alergenů je 10 – 70 k Da a pokud jsou bílkovinné molekuly hydrolyzovány tzn. „rozstříhány“ na částice s hmotností menší než 10 k Da (Dalton je jednotka, kterou se v biochemii vyjadřuje molekulová hmotnost velkých molekul), jsou mnohem méně alergenní a mají minimální vliv na trávicí systém zvířete.
Nativia zanedlouho rozšíří své portfolio hypoalergenních výrobků o dvě nová krmiva na bázi jehněčího masa. Po dosavadních dobrých zkušenostech zákazníků s recepturou Lamb/Rice Adult nabídneme možnost krmit jinak také zákazníkům s nejmladšími kategoriemi psů – pro ně je určen výrobek Lamb/Rice Puppy a výrobek Lamb/Rice Adult Maxi bude oslovovat majitele největších kategorií psů. Výhodou našich jehněčích receptur je jejich záměrně jednoduché složení (kostru tvoří jedna rostlinná a dvě živočišné suroviny) s pro nás charakteristickým vysokým podílem bílkovin živočišného původu. Použití rýže v potravinářské jakosti a dalších kvalitních vstupních surovin zaručuje vysokou stravitelnost krmiva. Jednoznačným benefitem právě v kategorii hypoalergenních krmiv je srozumitelná deklarace na obalu. Ta každému majiteli psa s citlivým zažíváním umožní zjistit, z čeho je krmivo skutečně vyrobeno a zodpovědně se tak vyhnout případným problematickým surovinám. Všechna krmiva obsahují tzv. kloubní výživu a za zmínku stojí i použití extraktu ze semen ostropestřce mariánského na podporu správného fungování jater.
Už se také těšíte na zimu? My už se těšíme moc.
Za tým Nativia
Ing.Jan Jirásek